Co batole, to muzikant – poprvé

Milé maminky, tatínci, prarodiče, tety i strýčkové … zkrátka všichni, kdo hledají inspiraci pro domácí muzicírování s dětmi. Připravila jsem pro vás své první na koleně tvořené video. 

Nápad se dostavil v nedávných dnech, kdy mi koronavirus zrušil můj kroužek zpívání rodičů s dětmi. Přemýšlela jsem nad tím, jak ve své činnosti pokračovat a jak si plnit svůj sen a přinášet malým Čechům hudbu. A tak mě napadlo natočit video (bez jakéhokoli vybavení) a vykročit ze své komfortní zóny. Měli byste totiž vědět, že jsem maskovaný introvert a že je mi nejlépe, když se můžu na chvilku zašít někam s knížkou 🙂 Na druhou stranu ale žijeme jen jednou, tak proč se občas neznemožnit 😉 Pevně totiž doufám, že to, jak zpívám na videu, je ve skutečnosti lepší 🙂

V tomto videu si zazpíváme všeobecně známé písničky, a když byste je náhodou neznali, naučíme se je. A nebojte se se ke mně přidat, ať v tom nejsem sama 🙂

Budete potřebovat:

Doplňková aktivita

Pro dnešní doplňkovou aktivitu jsem zvolila téma barev, jelikož jsme s nimi ve videu pracovali. 

Připravila jsem pro vás pracovní list ke stažení, který si můžete vytisknout. Pokud nemáte možnost, stačí si namalovat na papír několik dvojic barevných koleček. Menší děti mohou kolečka hledat a spojovat, větší je mohou propojit barevným mostem ze stejnobarevného proužku papíru – inspirace zde.

Povídejte si spolu o barvách. Že žlutá je jako slunce nebo pampeliška, zelená jako tráva nebo kiwi. Můžete si zopakovat Čáp ztratil čepičku a dítě pak hledá to správné kolečko. Můžete kolečka spočítat. Můžete pomocí kousku bílého papíru jedno kolečko zakrýt a dítě bude hádat, „komu chybí kamarád“, můžete si vzít tužku a z koleček udělat barevná klubíčka a nebo šneky, můžete z každého kolečka udělat, co vás napadne – slunce, květinu, koláč, míč … 

Texty

Vítací
(Veronika Růžičková)

Pojďte všichni honem k nám,
písničku tu pro vás mám.
Pojďte všichni honem k nám
ať nikdo není sám.

Vítám všechny zpěváky,
princezny i siláky,
hodné děti, plyšáky
a taky rošťáky.

Prší, prší

Prší, prší,
jen se leje,
kam koníčky pojedeme,
pojedeme na luka 
až kukačka zakuká.

Kukačka už zakukala, 
má panenka zaplakala,
kukačko už nekukej, 
má panenko neplakej.

Já mám koně

//: Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí ://
//: Když já jim dám ovsa, oni skáčou hopsa.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí ://

//: Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí ://
//: Když já jim dám obroku, oni skáčou do skoku.
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí ://

//: Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí ://
//: Když já jim dám jetele, oni skáčou vesele.
Já mám koně, vraný koně to jsou koně mí ://

Žába skáče po blátě

Žába skáče po blátě,
koupíme jí na gatě.
Na jaký? Na jaký?
Na zelený strakatý.

Starý čáp
(P. Eben, V. Fischer)

Starý čáp, capy, cap,
cape bosý do rákosí.
Za ním cape čápice, 
ráchají se v rybníce.

Starý čáp, klapy, klap,
chodí k brodu čeřit vodu.
Čápice ho provází,
loví žáby pod hrází.

Čáp ztratil čepičku

Čáp ztratil čepičku, měla barvu, barvičku … 

Kovej, kovej, kováříčku

Kovej, kovej, kováříčku,
okovej mi mou nožičku.
Okovej ji hezky,
dám ti čtyři český.
Okovej je obě,
zaplatím já tobě.
Na svatého Víta
dám ti míru žita.
Na svatého Vavřince
dám ti míru pšenice.

Jede, jede mašinka

Jede, jede, mašinka,
kouří se jí z komínka,
jede, jede vláček,
leze jako ráček.
Jede, jede do daleka,
kde na děti babi čeká. 

Pec nám spadla

Pec nám spadla, pec nám spadla,
kdopak nám ji postaví?
Starý pecař není doma
a mladý to neumí.
 
Zavoláme na dědečka
ten má velké kladivo
dá do toho čtyři rány
a už je to hotovo!

Pekla vdolky

Pekla vdolky z bílé mouky,
sypala je perníkem,
házela je Honzíčkovi
otevřeným okýnkem.

Jez Honzíku, jsou dobrý,
jsou perníkem sypaný,
jestli pak ti budou chutnat,
jsou tam ještě takový.

Houpy, houpy

Houpy, houpy, kočka snědla kroupy,
Kocour hrách na kamnách,
Koťata se hněvala, že jim taky nedala.
Houpy, houpy, byli všichni hloupý.

PS: Omlouvám se všem tatínkům, babičkám, dědečkům, tetám a strýčkům a každému, kdo není maminka, že jsem se dopustila prohřešku a ve videu říkám jen „maminky“ O:-) Přišlo mi to milejší, než použít neosobní označení „dospělý“. Tak mi to, prosím odpusťte.

Zdroje

  • RÁKOSNÍKOVÁ, Jiřina. Hrajeme si u maminky. Vydání páté. Ilustroval Jan KUDLÁČEK. V Praze: Vyšehrad, 2018. ISBN 978-80-7601-000-0.
  • http://www.raabe.cz/blog/zpevacci/
  • lidové písně a říkadla

Líbil se Vám článek? Pošlete ho do světa!

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on pinterest
Pinterest
Share on email
Email

A nebo se rovnou přihlašte k newsletteru

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Další články