Distanční výuka PHV2 – 05

Prezentaci si můžeš projí klikáním na tlačítka a nebo scrollováním 🙂

Ahoj, ahoj

Písnička Ahoj, ahoj, jak se jmenuješ je postavena na dvou tónech – střídáme pátý a třetí stupeň. Pokud použijeme solmizační slabiky, jde o solmi. Tato klesající tercie je odborníky z celého světa považováno za interval pro děti nejsnadnější. Nejsnadněji ji zazpívají. 

Když si vybavíme říkadla pro úplně malé děti, často jsou zmelodizována právě na těchto dvou tónech (Paci, paci, pacičky, Hou, hou, krávy jdou, Houpy, houpy …) a klesající tercií také začínají lidové písně jako například Skákal pes, To je zlaté posvícení, Pec nám spadla a mnoho dalších.

Legenda

Postavit lekci na jednotlivých aktivitách, nebo na příběhu? Za mě vede jednoznačně příběh. Příběhy si vyprávíme odpradávna a prý tvoří 67% lidské komunikace. Vyprávíme si o tom, co jsme prožili, o přítomnosti i o našich snech a plánech. Příběh umí dodat kontext, díky kterému si informace můžeme lépe zapamatovat.

Nevím proč, ale dělat rámus většinu dětí opravdu baví 🤦‍♀️

Můj roční syn miluje poklice, do hrnců tříská lžícemi, dřevěnými kostkami mlátí do podlahy … máme naštěstí trpělivé sousedy 😅

Naučit děti, aby se uměly ztišit, chvilku trvá. Některým to jde snadno, ty temperamentnější s tím mohou bojovat.

A co když se mají ztišit na povel? Dokonce i rockový muzikant to musí umět, když si chce zahrát nějakou pěknou rockovou baladu.

Písnička Tluče bubeníček se střídáním dynamiky má za úkol v dětech trénovat poznávání symbolů pro hru slabě a silně, ale zároveň v nich podporuje soustředění a postřeh.

Zkoušeli jste už někdy složitější hru na tělo? Hudbě se věnuji celý svůj život, ale sama se občas do toho úplně zamotám. Je to pořádný trénink mozku, těla a soustředění.

Dětem vymýšlím zatím jednoduché rytmické vzory. Ale postupně přitvrdíme 🙂

Umění vnímat melodii, poznat ji a pak třeba zapsat do not patří mezi hudební dovednosti.

Má hádanka byla pro začátek samozřejmě jednoduchá, ale podobné hádanky bystří sluch a zlepšují soustředění.

Chlubila se husa huse

1.
Chlubila se
husa huse,
že se vezla v autobuse,
až si celé hejno hus
vypůjčilo autobus.

2.
Autobus byl
nový zbrusu,
nebo aspoň po výbrusu,
ale teď je plný trusu –
tak dopadly pokusy
s autobusy pro husy.

Když se děti naučí melodii vnímat, může se stát, že jednou narazí na moc hezkou básničku, chvilku si s ní budou v hlavě hrát, pak si začnou broukat svou melodii, která by na slova seděla. Nakonec vezmou papír a melodii si zapíší do not.

Není to jen doménou geniálních skladatelů. Jde o trénink 🙂

Rytmické husy

Kdo neumí noty číst, často mu přijdou nepochopitelné a nenaučitelné. Ono to tak na začátku opravdu působí, protože se člověk musí naučit spoustu abstraktních symbolů, které mu nedávají smysl.

Je to podobné jako u písmen. Písmena fungují jako abstraktní symboly, které nám v první třídě natlučou do hlavy. Najednou se ale něco stane a ty znaky začnou dávat slabiky a slova. Stejně je to i s notami. Také zastupují zvuk, u kterého se ale rozlišuje výška a délka.

Na začátku je toho na děti opravdu dost, protože české hudební školství vyučuje převážně klasickou hudbu, pro kterou je znalost not podstatná. Když ale proniknou do toho tajemného systému symbolů, zjistí, že vše má svou logiku a že je to ve skutečnosti docela legrace 🙂

Listopad

Listopad, listopad, lísteček mi na dlaň spad’.
Zlatý lístek z javora, zima už jde do dvora.
Listopad, listopad, vítr fouká do zahrad.
Padá listí z jabloní, Martin jede na koni.

Tady to vidíte 🙂

Jednoduchá písnička na čtyři způsoby.

Analyzování rytmického zápisu dětem pomáhá si uvědomit délku jednotlivých not. Pomáhají nám takové berličky, které sepsal významný maďarský skladatel a hudební pedagog Zoltán Kodály a mnoho hudebních pedagogů z celého světa je převzalo a přizpůsobilo své kultuře – tá, tyty.

Zpěv jednotlivých tónů nám zase pomáhá uvědomit si výšku not a trénovat hudební představivost.

Absolutní sluch je opravdu dar. Nicméně abychom se stali skvělými hudebníky není nezbytný. Tréninkem lze totiž dosáhnout takového hudebního sluchu, který je od absolutního sluchu téměř k nerozeznání.

Na svatého Martina

Na svatého Martina,
kouřilo se z komína.
Za komínem meluzína,
kvílí, skučí – přijde zima.

Pak se nebe zamračilo,
náhle bylo všude bílo.
Svatý Martin na svém koni,
bílé mraky nebem honí.

Hudba je takový lék na duši. Patří k pocitům štěstí i smutku.

Dokonce i ticho skladatelé využívají. Nejznámější skladbou, při které nezazní dokonce ani jeden tón, je skladba 4’33“ amerického skladatele Johna Cage.

Když si ale vzpomenu na nejlepší zážitky, které mám spojené s vlastním navštěvováním hudebky, mám na mysli ty, kdy nás hrálo nebo zpívalo víc dohromady. Museli jsme k sobě být ohleduplní a navzájem se poslouchat, také se však mezi námi tvořila krásná přátelství. Když jsme spolupracovali, výsledný zvuk byl o tolik krásnější.

Suita Má matka Husa (Ma Mère l’Oye) Maurice Ravela byla původně napsána pro dva klavíry. Ravel se totiž přátelil s polským manželským párem – Idou a Cipem Godebski. A právě jejich dětem, Mimi a Jeanovi, věnoval tento pohádkový duet.

Použitá nahrávka byla pořízena roku 1974. Nahrála ji Česká filharmonie pod vedením Jiřího Bělohlávka a je nazvána Pavana Šípkové Růženky, v originálu Pavane de la Belle au Bois dormant.

Maurice Ravel a Pavel Šporcl

Video si přehrajete na iVysílání České televize:

Jaká je ale nejznámější skladba Maurice Ravela?

Přece Bolero 🙂

Pěkný den

Pěkný den s klesající tercií 🙂

A to je vše 👏

Další materiály, aktivity a články najdete na cocechtomuzikant.cz