Na počátku bylo ticho. To ticho ale dlouho netrvalo, protože začal školní rok a děti se vrátily do školek, škol a hudebek. 

Dnešní článek bude o zvuku, protože zvuk je základem hudby. Jak si tedy s malými dětmi hrát a seznámit je s podstatou muziky?  A co s tím má co dělat strašidelný dům? Aneb hudební hry se zvuky jsou tu.

Povídání si o zvuku

Na úplném začátku si s dětmi povídám o tom, jak vzniká zvuk. Že aby vznikl, musí se něco chvět – u kytary, harfy, klavíru struny, u bubínku blána, u zpěvu hlasivky, u žesťových nástrojů rty, u klarinetu plátek atd. 

Na zvuk si můžeme s dětmi i sáhnout – stačí si při mluvení nebo zpěvu položit ruku na hrtan a ucítíme chvění. Pokud máme i dobrý reproduktor, mohou si děti sáhnout i na ten. Zejména basové tóny krásně vibrují.

Hodí se například Dvořákův Slovanský tanec č. 1

Hra na ticho

Děti se posadí na koberec a jejich úkolem bude se ztišit až tak, že to bude vypadat, že ve třídě nikdo není. Není to pro ně snadné, protože utišit se a zůstat úplně v klidu, aby nešustily, nemlaskaly, nevrtěly se je oříšek. To ví každá paní učitelka nebo pan učitel.

Když to zvládnou, jejich druhým úkolem bude se opět ztišit a zaposlouchat se do zvuků, které slyší z okolí. My třeba ve třídě můžeme slyšet projíždějící auta, tikot hodin, vítr nebo ptáky v parku, křik dětí z vedlejší třídy, zpěv, klavír nebo trumpetu. Také nám cvaká zářivka, praská dřevěná podlaha a občas slyšíme i vodu v odpadních trubkách.

Takovou aktivitou nejen seznamujeme děti se zvuky, ale také v nich rozvíjíme soustředění a klid.

Tibetská mísa

Pokud máte tibetskou mísu, neváhejte ji použít. Tento kouzelný nástroj se rozeznívá buď tím, že se do něj paličkou udeří nebo že jemně kroužíme paličkou po vnější hraně mísy. Ta se začne chvět a vydá nádherný zvuk. Děti si tak znovu mohou uvědomit zvukové vibrace.

Navíc zvuk tibetské mísy má kouzelnou moc, děti jsou tak fascinovány zvukem, že se jím nechají vtáhnout a perfektně se soustředí.

Hádej, co je to za zvuky

Děti si sednou/lehnou do kroužku na koberec a zakryjí si oči. Já chodím po třídě a vydávám různé zvuky. Úkolem dětí je uhádnout, co za zvuk vydávám.

  • Příklad: otevření a zavření dveří nebo oken, puštění vody do umyvadla, škrábání nechtů po tabuli, posouvání židle, různé hudební nástroje atd.

 

Ve druhé polovině úkolu hraji na tělo.

  • Příklad: tlesk, dup, plesk, dup, šoupání nohou, tření dlaní o sebe, prsty dělám déšť, mlaskání, funění, chrochtání, škrábání se na hlavě, drkotání zubů, prskání, frkání atd.

 

Nejvíc děti baví, když nakonec si zakrývám oči já, ony si vymýšlí zvuky a já je musím hádat.

Zvukový had

Sedíme v kruhu a každý si vymyslí svůj zvuk. Začínám já svým zvukem, vedle mě sedící dítě můj zvuk zopakuje a přidá vlastní. Další dítě zopakuje můj zvuk, sousedův zvuk a přidá vlastní. Další dítě už opakuje tři zvuky a přidá vlastní. Takto se zvuky řetězí a vzniká zvukový had. (Nápad není můj, ale našla jsem ho v moc hezké publikaci Planeta hudba paní Heleny Velické.)

Mimo soustředění je hra skvělá i na rozvoj paměti.

Strašidelný dům

A konečně je tu Strašidelný dům – pohádka, ve které si děti zahrají na spolutvůrce a spoluvypravěče.

Nejprve dětem vysvětlím, že když se tvoří film nebo pohádka, obrovskou roli v díle hraje zvuk, který se do něj přidává – a zdaleka nejde jen o hudbu. Jedná se o velmi podstatnou část filmařského umění. Jen se podívejte na následující video:

Děti se posadí do řady a já každému pošeptám zvuk, který bude v určitý čas vydávat:

  1. funění a dupání ježka
  2. houkání sovy
  3. vrzání dveří (skřehotavé íííí)
  4. kroky
  5. ty-ky-ty-ky + ukazování pavoučích kusadel
  6. tichá hra na klavír (když nemáme klavír, můžeme si vypomoci nahrávkou, nebo zvuk jen lehce napodobit třeba na lalala)
  7. šeptání a škrábání myší 
  8. šeptání a škrábání myší podruhé
  9. mňoukání
  10. vytí vlka
  11. pískání netopýrů
  12. bouchnutí okna
  13. foukání větru
  14. hromy a déšť (bouřka) 
  15. hromy a déšť (bouřka) podruhé
  16. Volání – Maruško! (Můžete použít vlastní jméno :))

 

V pohádce je 16 míst, kde se mají zvuky vydávat, proto je většinou třeba se přizpůsobit počtu dětí).

Když je vše připraveno, zhasnu světla, zatáhnu žaluzie, pustím projektor s obrázky a začnu vyprávět. Ve vhodný čas ukážu na děti, které mají vydávat daný zvuk.

Aby se vám s pohádkou dobře pracovalo, připravila jsem pro vás VOLNĚ KE STAŽENÍ:

  • pdf s obrázky na promítání
  • text pohádky ke čtení
  • pdf kompletní pohádkové knížky s textem, obrázky i metodickými poznámkami, abyste měli vše pohromadě

LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK?

Čím víc kávy, tím víc nápadů … 😉👇 

Líbí se vám mé články a chtěli byste mě podpořit? Kupte mi kafe ☕️

Pošlete článek do světa:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přečtěte si také ...

Kam za hudebními tipy

Píšete mi moc krásné e-maily, jak se vám CoČech líbí a jak mé tipy rádi využíváte. Zajímá vás, kde se berou? Nosím v hlavě obrovské množství …

Hudební hry, které nezklamou

Také občas přemýšlíte, čím zrovna teď zabavit děti? Mám dnes pro vás hudební hry, které to udělají za vás a zároveň vloží do mozaiky dětského …

Jak na – Adámku náš

Úvod Lidová hudba je pokladem každého národa. Skrývá v sobě historii, lásku k lidem, k vlasti i krásu jazyka. Slova o životě a o všedních …

Přihlášení k odběru Muzikantského Letteru

Co získáte?

Po zadání e-mailové adresy Vám přijde potvrzovací e-mail, kde vyjádříte svůj souhlas se zpracováním osobních údajů.

Kam budete chtít e-knihu poslat?

Zadejte svůj e-mail a získáte nejen e-knihu Proč se vyplatí vést děti k hudbě, ale také pravidelné informace ze světa hudby v mém měsíčním Muzikantském Letteru.

Věřím, že Vám bude stejně užitečný jako e-kniha, ale kdyby ne, můžete se kdykoliv odhlásit.

Po zadání e-mailové adresy Vám přijde potvrzovací e-mail, kde vyjádříte svůj souhlas se zpracováním osobních údajů.