Matka hudebnice v obchodu

Mám moc ráda knihkupectví. Dokáži v nich strávit hodiny a hodiny. Od jisté doby se k nim ale přidal ještě jeden druh obchodů – hračkářství.

V červnu se konala velká oslava, mé malé princezně byl totiž jeden rok. A tak matka hudebnice vyrazila do hračkářství pro ty nejkrásnější hračky na písek, na rozvíjení motoriky, smyslů atd. a její pozornosti neušly ani hračky imitující hudební nástroje. Odcházela pak z krámu a v hlavě měla velké Proč?

Zvuk, který rve uši

Proč výrobci vyrábějí hračky, jejichž zvuk rve uši? Proč takové hračky obchodníci nabízejí důvěřivým rodičům? Proč když jsme všichni úzkostliví na éčka, bio, lepek/bezlepek, bílý cukr, bílou mouku atd., proč do dlouhého seznamu věcí škodících našim dětem nezařadit i skrytého nepřítele ukrytého ve falešně znějících hračkách?

Špatný vzor

Když tohle téma vytáhnu mezi nehudebníky, pokaždé je mi odpovědí: já to nepoznám, já to neslyším. Lze to brát jako pádný argument, nicméně to na věci nic nemění. Vystavujeme své děti špatnému zvukovému vzoru, který ony přijímají za své. Děti zvuky přejímají a napodobují. Tím se učí řeči, akcentu, melodii mluvy atd. S tóny je to stejné. Když má dítě zvukový vzor, nasává ho.

Zpět tedy k falešně znějícím hračkám. Chrastítko chrastí, chřestidlo chřestí, zvoneček a rolničky zvoní, všechno se dá oťukat a nalézat ohromné množství různých zvuků. To vše jsou zdravé a přirozené zvukové vjemy. Pokud se ale pustíme za melodickými hračkami, které jsou podobné xylofonům, metalofonům apod., zde už hrozí větší riziko.

Hračky z hračkářství, nástroje z hudebnin

Není správné tvrdit, že všechny melodické nástroje z hračkářství by musely být špatné. Vzít si ale s sebou hudebníka, aby nám to kontroloval, nebývá vždy jednoduché. Koneckonců, až požádáte kamaráda – muzikanta, ať vám jde vybrat hudební hračku do hračkářství, pravděpodobně se chytne za hlavu a poradí vám totéž co já. Nástroje se kupují v hudebninách 🙂

A o elektronických zvucích hrajících hraček by se dal napsat román. K tomu se dá dodat jen má zkušenost z dětství, kdy všechny mé takové hračky nehrály, neboť neměly baterky. A baterky doma zásadně chyběly, aby to náhodou mamka nemusela poslouchat 🙂

Pošlete článek do světa:
Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on email

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přečtěte si také ...

Jak skřítka Jeseníčka zachránil svatý Václav

28. září je fajn den. Nejen že je volno, svátek má jeden z významných Čechů, ale hlavně rostou houby. Právě na ně si tentokrát vyrazil …

Jak v lese U Starého dubu vítali podzim

Blíží se podzimní rovnodennost, čímž oficiálně končí léto a začíná podzim. V lese U Starého dubu chystají slavnost, aby změnu ročního období pořádně oslavili. Celé …

Jak datel ztratil čepičku

Jak to vypadá, když datel, vážený pan doktor stromů, ztratí svou pověstnou červenou čepičku? A jak mu skřítek Jeseníček pomůže? Pokračování našeho podzimního vyprávění je …

Přihlášení k odběru Muzikantského Letteru

Co získáte?

Po zadání e-mailové adresy Vám přijde potvrzovací e-mail, kde vyjádříte svůj souhlas se zpracováním osobních údajů.

Kam budete chtít e-knihu poslat?

Zadejte svůj e-mail a získáte nejen e-knihu Proč se vyplatí vést děti k hudbě, ale také pravidelné informace ze světa hudby v mém měsíčním Muzikantském Letteru.

Věřím, že Vám bude stejně užitečný jako e-kniha, ale kdyby ne, můžete se kdykoliv odhlásit.

Po zadání e-mailové adresy Vám přijde potvrzovací e-mail, kde vyjádříte svůj souhlas se zpracováním osobních údajů.