Hudba může léčit

Již řadu let se vědci zabývají tím, jak na lidský organismus působí hudba. Může léčit, zbavovat depresí, zlepšovat soustředění, dokonce zvyšovat IQ. Podle výzkumů pak nejsilnější účinek má hudba Wolfganga Amadea Mozarta. Proč zrovna jeho skladby?

Proč zrovna Mozart?

Rytmy, melodie a vysoké frekvence Mozartovy hudby zjevně podporují a rozvíjejí kreativní a motivační oblasti mozku. Klíč k jeho velikosti však tkví možná v tom, že všechny ty zvuky jsou tak čisté a prosté.

Mozart se nesnaží tkát oslnivé tapiserie jako veliký matematický génius Bach. Nerozpoutává přílivové vlny emocí jako zmučený epik Beethoven. Jeho dílo v sobě netají přísnou jednoduchost gregoriánského chorálu, tibetské modlitby ani shakerského hymnu. Nekonejší tělo jako dobrý lidový muzikant ani ho neuvádí do pohybu jako rocková hvězda.

Mozart je hluboce tajemný a zároveň přístupný – a především zcela bezelstný. Jeho vtip, šarm a prostota nám umožňuje najít hlubší moudrost v nás samotných. Pro mě je Mozartova hudba jako skvostná architektura mogulské Indie: jako Jantarový palác v Džajpúru nebo Tádž Mahal. A právě ona průhlednost, oblouky a rytmy v otevřeném prostoru lidského ducha tak hluboce zasahují.

Ačkoli byl Mozart v mnoha ohledech spřízněn s Haydnem a dalšími skladateli své doby, Tomatis ve své knize Pourquoi Mozart? (Proč Mozart?) tvrdí, že „on měl účinek a vliv, který ostatní neměli. Byl výjimkou z výjimek, disponoval osvobozující, hojivou, ba řekl bych dokonce léčivou mocí. Jeho působivost daleko přesahuje vše, co pozorujeme u jeho předchůdců, současníků i následovníků.“

Ojedinělá a nezvyklá síla Mozartovy hudby pravděpodobně pramení z jeho života, zejména z okolností jeho narození. Mozart byl zplozen v prostředí, jež se objevuje pouze zřídka.

Jeho prenatální existence byla den co den zalévána hudbou, hlavně zvuky otcovy hry na housle, což skoro jistě zlepšilo jeho neurologický vývoj a probudilo v děloze kosmické rytmy. Jeho otec byl kapellmeisterem čili hudebním ředitelem v Salzburku a jeho matka, dcera hudebníka, hrála v synově hudebním vzdělávání zásadní roli už tím, že v těhotenství zpívala písně a serenády. Díky tomuto vynikajícímu hudebnímu prostředí se Mozart narodil nasáklý hudbou a zformovaný jejím vlivem.

Ve svých čtyřech letech byl nadaným hudebníkem a je považován za jedno z nejslavnějších zázračných dětí v historii vůbec.

(…)
Zvuk má mnoho záhadných vlastností. Může vytvářet hmotné formy a tvary, které ovlivňují naše každodenní zdraví, vědomí a chování. Hans Jenny, švýcarský inženýr a lékař, který v pozoruhodném díle Kynematika (Cynematics) popisuje vědu o vzájemném působení zvuku, vibrace a hmoty, dokazuje, že pomocí zvuku lze zformovat složité geometrické obrazce. (…)

Forem a tvarů, jež lze vytvořit zvukem, je nekonečně mnoho. Obměňují se změnou výšky a harmonických kmitů tónu i materiálu, který vibruje. Když se přidají akordy, výsledkem může být jak krása, tak chaos. Nízký zvuk óm vytváří například několik soustředěných kružnic s bodem uprostřed, vysoké EEE řadu kružnic s rozostřenými okraji. Tyto formy se změní, jakmile zazní jiná nota či tón. (…)

Představte si, jaký vliv mohou mít zvuky na jemné buňky, tkáně a orgány. Vibrující zvuky vytvářejí v okolním prostoru vzorce a energetická rezonanční a pohybová pole. My tyto energie vstřebáváme a ony pozměňují náš dech, pulz, krevní tlak, napětí svalstva, teplotu pokožky a ostatní niterné rytmy. Jennyho objevy nám pomáhají pochopit, jak nás zvuk formuje a modeluje uvnitř i zevně, jako když hrnčíř dává na kruhu tvar hlíně.

Zvukové vibrace na nás působí

Existují knihy, které pojednávají o zvláštních účincích emocionálně zabarvených slov na vodu. Při použití slov láska, přátelství aj. po zamrazení voda vytváří krásné pravidelné krystaly. Při působení slov negativních pak vytváří krystaly nepravidelné a nehezké.

Můžeme tomu věřit i nemusíme. Faktem zůstává, že zvuk je tvořen vibracemi, vlněním hmotných částic, které se šíří v prostředí. Můžeme ho graficky znázornit, můžeme ho měřit a analyzovat, je to fyzikální veličina. A tento pohyb částic na své prostředí působí. Je tedy možné, že právě Mozartova hudba vytváří právě takové vibrace, které našemu tělu prospívají. A i kdyby ne, krásně se to poslouchá 🙂

Použitá literatura

CAMPBELL, Don. Mozartův efekt. Praha: Eminent, 2008, 36 – 37, 41. ISBN 978-80-7281-336-0.

Pošlete článek do světa:
Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on email

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přečtěte si také ...

Jak skřítka Jeseníčka zachránil svatý Václav

28. září je fajn den. Nejen že je volno, svátek má jeden z významných Čechů, ale hlavně rostou houby. Právě na ně si tentokrát vyrazil …

Jak v lese U Starého dubu vítali podzim

Blíží se podzimní rovnodennost, čímž oficiálně končí léto a začíná podzim. V lese U Starého dubu chystají slavnost, aby změnu ročního období pořádně oslavili. Celé …

Jak datel ztratil čepičku

Jak to vypadá, když datel, vážený pan doktor stromů, ztratí svou pověstnou červenou čepičku? A jak mu skřítek Jeseníček pomůže? Pokračování našeho podzimního vyprávění je …

Přihlášení k odběru Muzikantského Letteru

Co získáte?

Po zadání e-mailové adresy Vám přijde potvrzovací e-mail, kde vyjádříte svůj souhlas se zpracováním osobních údajů.

Kam budete chtít e-knihu poslat?

Zadejte svůj e-mail a získáte nejen e-knihu Proč se vyplatí vést děti k hudbě, ale také pravidelné informace ze světa hudby v mém měsíčním Muzikantském Letteru.

Věřím, že Vám bude stejně užitečný jako e-kniha, ale kdyby ne, můžete se kdykoliv odhlásit.

Po zadání e-mailové adresy Vám přijde potvrzovací e-mail, kde vyjádříte svůj souhlas se zpracováním osobních údajů.