Fanfrnoch tak nějak patří k Novému roku. Dřív si ho děti vyráběly a chodily s ním koledovat po vsi a asi všichni známe tu říkačku Fanfr, fanfr, fanfrnoch, nastává nám nový rok. A tak jsem si říkala, že dcerka už je dost velká a že bychom si jeden takový mohly spolu doma vyrobit.

Ještě na vánočních trzích jsem koupila malý hrníček, objednala kůži a v šuplíku se šitím vyhrabala klubko rybářského vlasce. Myslím, že by kůže být nemusela, asi by stejnou službu vykonala koženka. A možná byste přišli i na nějaký ještě lepší materiál, čím mi to vylepšit 😉 Nicméně já se chtěla co nejvíc přiblížit tomu tradičnímu bukači. I když se mi to nepovedlo úplně, protože místo vlasce by měly být koňské žíně. 

Když už jsem měla všechen materiál pohromadě, nastala první část práce – vyzdobení hrníčku. Poslední dobou mě moc chytlo patlání se v barvách díky skvělé Radce Rubešové. Zapojila jsem tedy svou výtvarnou kreativitu, raznicemi jsme vyrazily do tapety hvězdičky, nalepily na hrníček a pomalovaly bílou akrylovou barvou. Hvězdičky z tapety jsme pak slouply a měly jsme ozdobeno.

Druhá polovina práce byla spíš o mně, protože jsem to celé musela sestrojit. 

Do kousku kůže jsem udělala šídlem dirku, připravila tři kousky špejle, která pomáhá udržet vlasec navlečený do kůže. Naměřila asi osm vláken vlasce a ty přivázala ke špejlím. A pak už jen ten svazeček vlasce provléci dirkou, kůži přivázat na hrníček, namočit ruku do vody a můžeme koledovat 🙂

Pro ilustraci tu pro vás mám pár fotek ulovených při práci s dvouleťačkou a hlavně krásné názorné video, jak se fanfrnoch opravdu vyrábí 🙂

Opožděně tedy krásný nový rok plný muziky! 🙂