Halloween sice není původní český svátek, ale do české kultury se přesto postupně dostává víc a víc. Sice ještě nenakoupíme v supermarketu obří dýně, abychom si z nich vyřezali lampiony, ale halloweenský sortiment je na konci října stále častěji k mání. 

I skřítka Jeseníčka Halloween neminul. Hajný Mrkvička připravil vnoučatům strašidelnou stopovačku a jezevce Vavřince tím pořádně vystrašil. Naštěstí skřítek záhadu vyřešil, poznal se s hajného vnoučaty, Eliškou a Vaškem, a u toho si pěkně zazpíval strašidelné písničky. 

Cililink ...

Cililink, rosa se třpytí, (paní učitelka zacinká na zvonek poprvé)

Cililink, slunce už svítí. (paní učitelka zacinká na zvonek podruhé)

Očička promněte, veverky, (děti si promnou oči)

ustelte mechové postýlky. (rukama uhladí prostor před sebou).

Hříbkové, zdvihněte kloboučky, (dají si ruce na hlavu a vytvoří klobouček, pak zdvihnou hlavu)

Cvrčkové, nalaďte housličky. (předvádí hru na housle)

Mravenci spěchejte do práce, (vyskočí na nohy)

s veselou, vždyť je to legrace. (otočí se kolem své osy)

Ptáčkové, po nebi létejte, (udělají křidélka a předvedou ptáčky)

zpívejte, sluníčko vítejte. (zamávají)

Zvířátka, vylezte z pelíšků ven, (dají si ruce k puse a volají)

Skřítek vám přeje překrásný den. (ukloní se)

Skřítek probudil les a pak si oblékl šálu a rukavice, protože už se lesem po ránu proháněli mrazíci. Vydal se na jednu z lesních procházek. Došel až k mezi s jabloní, která nesla ta nejlepší jablíčka v širokém okolí. Teď už na ní ale žádné ovoce nebylo a i listy už začaly opadávat.

Potom zaskočil za drakem do hájovny, pozdravil lišku Jindřišku a její neposedná liščata. Zkontroloval, jestli se veverky se zásobami na zimu činí a jestli už jich mají dost, aby neměly hlad, až napadne sníh. V lesní jeskyni už se slétali netopýři a mravenci vylézali jen za hodně slunného dne.

Strašidlooo

Když už se začalo stmívat a skřítek se blížil k domovu, najednou z pod jedle vyrazil jezevec Vavřinec, oči navrch hlavy a křičel:

„Strašidlooo, strašidlooo, zachraň se kdo můžeš. Asi nás všechny sní!“

„Počkej, počkej, co to tu vyvádíš? Jaké strašidlo? Tady přece nikdy žádná strašidla nebyla,“ chytil Jeseníček jezevce za tlapku.

„No a teď tu je a tváří se tak děsivě, že z toho mám ještě teď všechny chlupy na těle zježené,“ třásl se Vavřinec.

„To je záhada,“ zamyslel se skřítek, „a kde jsi to strašidlo viděl?“

„Kousek od hájovny. Jestli ono si nebrousí zuby na hajného Mrkvičku?“ vyděsil se jezevec.

„Neboj se, od toho tu máte skřítka Jeseníčka, aby všechno vyřešil,“ vypjal hruď Jeseníček. „Pojď se mnou a uvidíš.“

Jenže jezevci se vůbec k hájovně nechtělo. Místo toho začal zpívat:

Já do lesa nepojedu, (zavrtíme hlavou)

prý tam straší strašidlo. (zvedneme ruce a předvádíme strašidlo)

Kdyby na mě zadupalo, (zadupeme)

tak by se mnou zle bylo. (chytíme se za hlavu)

Ale Jeseníček pokračoval:

My se duchů nebojíme, (zavrtíme hlavou, nebo ukážeme prstem nenene)

ti straší jen v pohádkách. (zvedneme ruce a předvádíme strašidlo)

Zahrajte si spolu s námi, (chytíme se za ruce)

nemusíte mít už strach. (zatočíme se spolu dokola) (zdroj)

Nápěv písničky Já do lesa nepojedu.

Emil

Ale jezevce nepřesvědčil. Ten jen zakroutil hlavou nad skřítkovým bláznovstvím a zmizel v temnotě. Jeseníček se tedy vydal sám na průzkum. Našlapoval opatrně, aby dělal co nejmenší hluk a strašidlo nevyplašil. Potichounku, polehounku se blížil k hájovně. Byla už úplná tma, ani měsíc dnes nesvítil, nikde nikdo a všude vládlo ticho.

Když se skřítek po špičkách přikradl k hájovně, konečně ho spatřil. Mělo děsivě zamračené oči, šklebilo na Jeseníčka hromadu ostrých a obrovských zubů a zářilo do tmy svým hrůzným zjevem.

Skřítek nebyl žádný strašpytel, ale tentokrát se pod ním kolena roztřásla. Strašidlo se nehýbalo, jen se na něj zuřivě mračilo. Skřítek se přitiskl k hájovně a pomaloučku se plížil ke dveřím, kde pak opatrně zaklepal. 

„Na tohle už nestačím,“ pomyslel si, „musí mi hajný pomoct.“ Jenže ke dveřím nikdo nepřišel.

Jeseníček se tedy odvážil zaťukat ještě jednou a trochu silněji. Strašidlo se ani nehnulo, ale v domě se rozsvítilo a dveře se otevřely. Na prahu stál hajný Mrkvička.

„Kdopak to tu na mě buší?“

„To jsem já, skřítek Jeseníček,“ zašeptal skřítek, „Mrkvičko, musíš mi pomoct! Vidíš támhle to strašidlo?“

„No ano, vidím,“ klidně odpověděl hajný. „Copak je s ním?“

„Neříkej mi, že nevidíš ty jeho hrozné zuby?“

„Vidím, vidím, sám jsem mu je vyřezal. Neříkej, že se ho bojíš? Vždyť je to náš Emil,“ rozesmál se Mrkvička.

„Emil?“

„Přesně tak. Je to náš halloweenský lampion. Mám tu na prázdninách vnoučata, víš?“ V tu chvíli už obě děti byly venku a volaly:

„Jé, dědo, to je ten opravdickej skřítek, o kterým jsi nám vyprávěl?“

„Skřítek Jeseníček, jméno mé,“ uklonil se Jeseníček.

„Eliška a Vašek, těší nás,“ zasmály se děti.

„A můžeme si s tebou hrát? Naučíme tě písničku o Emílkovi.“

A tak začaly zpívat:

Uši má z angorského králíka,
naříká, strašidelně naříká,
Je to mé ochočené strašidlo,
mám ho rád, chodí se mnou spát.

Strašidýlko strašidýlko Emílek,
patří do všech postýlek,
strašidýlko strašidýlko Emílek,
chce si s vámi, děti, hrát.

Lalalala lalalala lalala
lalalala lalala
strašidýlko strašidýlko Emílek,
chce si s vámi, děti, hrát.

Vypadá trochu jako mumie,
ve dne spí, v noci se s ním užije.
Očima znenadání zabliká,
bububu, to se začnu bát.

Strašidýlko …

Lalalala …

Nosí mi otrávená jablka,
někdy se přestrojí i za vlka.
Já však vím, že je to můj Emílek,
klidně spím, nechám si ho zdát.

Strašidýlko …

Lalalala …

Zvládnete se s dětmi naučit Dády choreografii?

Halloweenská stopovačka

„A teď hurá na noční výpravu, že jo, dědo?“ vypískl Vašík.

„Na jakou výpravu?“ polekal se skřítek.

„Na noční stopovačku,“ vysvětlila Eliška.

Jeseníček už se Emila nebál, ale stejně ho obcházel ostražitě. Co kdyby těmi velkými zuby přece jen zacvakal. Jenže Emil nebyl sám. Kousek za hájovnou zářilo další strašidlo a u něj úkol:

Řekni, co nejrychleji:

Brblal bubák na bubáka,
že ho bubák na dub láká,
aby dělala bu, bu, bu,
na holubi na dubu. (zdroj)

Strašidelné rozpočítadlo

Vašíkovi i Jeseníčkovi to šlo, jako když bičem mrská. Elišce se jazyk trochu pletl, ale nakonec to zvládla. A tak mohli jít dál. Každou chvilku narazili na další vydlabanou dýni, která zářila do temnoty a hlídala další a další úkol. Když došli až k poslednímu lampionu, čekal je v houští ukrytý čokoládový poklad. Děti se se skřítkem rozdělily, vždyť jim s úkoly také pomáhal, a vydali se společně domů.

„Vy jste mě naučili písničku o Emílkovi, tak já vás naučím jednu strašidelnou hru,“ řekl skřítek a začal zpívat:

Strašidýlko lezlo líně,
do kolečka po pěšině.
Lezlo, lezlo, to si dalo,
na uzel se zavázalo.
Na koho prst ukáže,
ten ten uzel rozváže. (zdroj)

Nápěv Pec nám spadla – první čtyři verše s doprovodem rytmického tleskání, poslední dva verše se recitují a jedno dítě rozpočítává ostatní děti. Na koho to padne, honí ostatní. Až někoho chytí, zpíváme znovu a chycené dítě rozpočítává.

Jak to dobře dopadlo

Jeseníček se s dětmi moc nasmál, až je hajný musel zahnat do postelí. Vždyť už bylo hodně pozdě. Skřítek se s dětmi rozloučil a slíbil, že opět přijde a budou si hrát. Eliška s Vaškem mu zamávali a zaklaply se za nimi dveře.

Když pak Jeseníček povídal jezevci o strašidlech, která s dětmi potkal, Vavřinec se nestačil divit a možná ho i trochu mrzelo, že byl takový strašpytel.

Další aktivity k pohádce

Na pinterestu najdete kreativní tipy na nějaké to halloweenské tvoření.

Když si budete chtít odpočinout a sledovat s dětmi nějakou hezkou pohádku, mám moc ráda Coco.

Můžete dětem připravit halloweenskou stopovačku a nebo se inspirovat dalšími halloweenskými hrami zde.

Tip pro kreativce

A kdybyste v těchto pošmourných dnech měli doma dlouhou chvíli, můžete si vyrobit Zpěvník. My jsme s dcerkou jeden teď vyráběly a moc jsme si to užily 🙂

Líbí se vám mé články a chtěli byste mě podpořit? Kupte mi kafe ☕️

Pošlete článek do světa:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Přečtěte si také ...

Kam za hudebními tipy

Píšete mi moc krásné e-maily, jak se vám CoČech líbí a jak mé tipy rádi využíváte. Zajímá vás, kde se berou? Nosím v hlavě obrovské množství …

Hudební hry, které nezklamou

Také občas přemýšlíte, čím zrovna teď zabavit děti? Mám dnes pro vás hudební hry, které to udělají za vás a zároveň vloží do mozaiky dětského …

Jak na – Adámku náš

Úvod Lidová hudba je pokladem každého národa. Skrývá v sobě historii, lásku k lidem, k vlasti i krásu jazyka. Slova o životě a o všedních …

Přihlášení k odběru Muzikantského Letteru

Co získáte?

Po zadání e-mailové adresy Vám přijde potvrzovací e-mail, kde vyjádříte svůj souhlas se zpracováním osobních údajů.

Kam budete chtít e-knihu poslat?

Zadejte svůj e-mail a získáte nejen e-knihu Proč se vyplatí vést děti k hudbě, ale také pravidelné informace ze světa hudby v mém měsíčním Muzikantském Letteru.

Věřím, že Vám bude stejně užitečný jako e-kniha, ale kdyby ne, můžete se kdykoliv odhlásit.

Po zadání e-mailové adresy Vám přijde potvrzovací e-mail, kde vyjádříte svůj souhlas se zpracováním osobních údajů.