Říká se, že na svatého Jána, otvírá se létu brána.

Okořeňte si konec školního roku a začátek léta kouzelným svátkem svatého Jana a naplňte ho básničkami a hudbou. Zatančíme si kolem ohně, nasbíráme bylinky, které mají kouzelnou moc a celou slavnost protkáme písněmi a říkadly. 

Noc plná ohně

V předvečer svátku svatého Jana byste se neměli jen tak toulat. Už za dávných dob lidé věřili, že svatojánská noc je magická a plná kouzel. Zapalovaly se ohně, které symbolizovaly slunce. To totiž o letním slunovratu stojí nejvýš a má největší sílu. Lidé pak ohně přeskakovali, aby na ně přešla jeho energie, a věřili, že pokud svatojánský oheň přeskočí, budou zdraví a dostane se jim i dlouhého života. 

Jako první hudební tip se nabízí staročeské říkadlo Hoř, ohníčku, hoř. 

Děti stojí v kruhu a drží se za ruce. Uprotřed nám může plápolat ohníček opravdový, nebo vyrobený.

Hoř, ohníčku, hoř, (4 kroky doprava)

dám ti za to groš. (4 kroky doleva)

Nebudeš-li hořeti, (hrozíme pravou rukou)

povím já to kuřeti. (hrozíme levou rukou)

Kuře ti dá kamenem, (rytmicky bušíme pěstí do dlaně)

budeš hořet plamenem. (vzpažíme a máváme rukama, jako když plápolá oheň)

Devatero kvítí

Povede se někomu letos najít kouzelný květ zlatého kapradí, aby se stal neviditelným, měl ve všem štěstí, podařilo se mu najít poklad nebo porozuměl řeči stromů? 

Mně asi zase ne, ale zato se vydáme za devatero kvítím, které sbírané o svatojánské noci, má tu nejsilnější moc a upleteme si z něj věneček.

Nemusíte se s dětmi vydávat za květinami o půlnoci, ale můžete je nasbírat i ve dne. Hlavně si u toho pěkně zamuzicírujte 🙂 Můžete se o bylinkách naučit básničky, ale také je můžete doprovodit vlastní hrou na tělo nebo na hudební nástroje. A zkusíte k nim s dětmi vymyslet vlastní melodii? 😉

Mateřídouška (Jiří Havel)

Já jsem doma v téhle zemi,

od pradávna už ji znám.

I na mezi dobře je mi,

s hudbou cvrčků usínám.

Měsíček (Jiří Havel)

V šeru, vedle paneláku,

svítí žluté hlavičky.

Měsíc kouká z hejna mraků:

„Mám tam dole bratříčky …“

Chrpy (Jiří Havel)

Letní nebe trpí

na rozkvetlé chrpy:

„Jsou to přece, lidičky,

moje modré slzičky …“ 

Vlčí mák (Jiří Havel)

I když jsem kluk, je to tak,

nemám sako ani frak.

Mám holčičí sukýnku

jen z červených lupínků.

Kopretiny (František Hrubín)

Kopretiny, kopretina,

všechny stejné, každá jiná.

Fouká větřík, v louce tráva

pod větříkem polehává.

Kopretiny však se smějí,

tančí s ním a dovádějí,

dokud neodletí jinam,

k jiným bílým kopretinám .

Heřmánek (Jiří Havel)

Co všechno čas odnáší si?

Co už změnil? A co vzal?

Jen já, věrně, jako kdysi

lidem budu sloužit dál …

Hluchavka (Jiří Havel)

Klamu jménem, které mám.

Nevěř, žabko, že jsem hluchá.

Nerada jen poslouchám,

když mi kvákáš vedle ucha! 

Jitrocel (Jan Neruda)

Řekněte mi, babičko má, co že rány svírá,

po čem člověk, těžce raněn, přece neumírá?

Rány hojí otevřené na tom lidském těle

jenom čarodějná jarní šťáva z jitrocele.

Jetel

Jetelíčku náš,

pěknou vůni máš,

na tom našem poli

všecko se to trolí,

ty se zelenáš.

Na youtube jsem našla k písničce Jetelíčku náš i nahrávku úplně jednoduchého klavírního doprovodu:

A k devateru kvítí se můžete naučit i rozpočítadlo: (zdroj a tipy)

Červencové rozpočítadlo

Kohoutek, kmín, kopretina –

louka krásnější než jiná!

 

Třezalka, pýr, mydlice –

stonků, listů tisíce.

 

Chrpa, jetel, jitrocel –

ráj všech motýlů a včel.

 

Srha, starček, vlčí mák –

z barev přechází až zrak!

 

Hvozdík, heřmánek a len –

červencem jsem okouzlen…

 

Čekanka a divizna –

kolik letních květin znáš?

 

Netýkavka, zvonek, sléz –

ze stromu hned dolů slez;

 

šalvěj, štírovník a pcháč –

z kola rychle vyjít rač!

Vijte, vijte věnce

Až budete mít posbíráno devatero kvítí, upleťte si z nich věnečky a můžete si říkat:

Vijte, vijte věnce,

dělejte pletence,

však je dosti kvítí,

až se louka svítí,

však je dosti lupení,

až se louka zelení.

Až se louka rozzelená,

kleknu si tam na kolena,

utrhnu si kvíteček,

uviju si věneček.

A nebo zpívat s Hradišťanem:

A spali a spali a dobře se jim spalo

A jestli přece jen necháte děti vzhůru o trochu déle, vydejte se s nimi na výpravu za svatojánskými broučky 😉

Svatojánská muška malá,

ta že by se zatoulala?

Nebojí se máma muška ani v noci o dcerku.

Každý už si o tom šušká: nosí přece baterku.

Pošlete článek do světa:
Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on email

2 komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přečtěte si také ...

Jak skřítka Jeseníčka zachránil svatý Václav

28. září je fajn den. Nejen že je volno, svátek má jeden z významných Čechů, ale hlavně rostou houby. Právě na ně si tentokrát vyrazil …

Jak v lese U Starého dubu vítali podzim

Blíží se podzimní rovnodennost, čímž oficiálně končí léto a začíná podzim. V lese U Starého dubu chystají slavnost, aby změnu ročního období pořádně oslavili. Celé …

Jak datel ztratil čepičku

Jak to vypadá, když datel, vážený pan doktor stromů, ztratí svou pověstnou červenou čepičku? A jak mu skřítek Jeseníček pomůže? Pokračování našeho podzimního vyprávění je …

Přihlášení k odběru Muzikantského Letteru

Co získáte?

Po zadání e-mailové adresy Vám přijde potvrzovací e-mail, kde vyjádříte svůj souhlas se zpracováním osobních údajů.

Kam budete chtít e-knihu poslat?

Zadejte svůj e-mail a získáte nejen e-knihu Proč se vyplatí vést děti k hudbě, ale také pravidelné informace ze světa hudby v mém měsíčním Muzikantském Letteru.

Věřím, že Vám bude stejně užitečný jako e-kniha, ale kdyby ne, můžete se kdykoliv odhlásit.

Po zadání e-mailové adresy Vám přijde potvrzovací e-mail, kde vyjádříte svůj souhlas se zpracováním osobních údajů.