Nejjednodušší cesta k hudebnímu rozvoji – hudební prostředí

Byl Amadeus Mozart zázračné dítě? Pravděpodobně ano. Neměli bychom ale zapomínat na prostředí, ve kterém vyrůstal, které ho formovalo a které bylo plné hudby.

Vytvořte dětem stimulující hudební prostředí. Ukáži vám, jak na to s miminky, batolátky i s předškoláčky.

Co znamená hudební prostředí?

Jak si ale takové hudební prostředí představit? Mělo by být stimulující, pečlivě připravené, promyšlené, akademicky schválené a kdesi cosi? Co jako rodič nebo učitel dělat, abychom mohli říct, že naše děti vyrůstají v hudebním prostředí? 

Pokud chceme vést dítě k muzice, musíme ho hudbou obklopit. Když to zjednoduším, hudební prostředí je život protkaný poslechem, zpěvem, pohybem a hrou na hudební nástroje.

Hudební prostředí pro miminka

Na zvuk dítě reaguje už po narození. 

Ve třetím až čtvrtém měsíci za ním dokáže otočit hlavičku, a když slyší matčin hlas, cítí uspokojení. S přibývajícími měsíci, s rozvojem pohybu a se zkoumáním okolí děti často zajímají věci, které vydávají nějaký zvuk. Chrastí to? Bouchá to? Šustí to? Super 🙂

Mimo experimentování s věcmi začíná experimentovat i se svým hlasem. Začíná vydávat zvuky, broukat si a žvatlat, a než se z něj stane batolátko, dokáže rozpoznat nejen maminčinu řeč, ale i hlasy dalších blízkých lidí, zvířat, zvuk předmětů atd.

I když by se mohlo zdát, že v tomto období se na dítě nedá moc hudebně působit, je tomu přesně naopak. Právě manipulace s předměty, které vydávají zvuk, prohlížení knih s obrázky zvířat a učení se zvířecím hlasům, ukolébavky, jednoduchá říkadla doprovázená společným poplácáváním, tleskáním, pleskáním, houpáním je to nejpřirozenější hudební prostředí, které pokládá základní kameny pozdějšího hudebního rozvoje dítěte.

Hudební prostředí pro batolata

Jestli miminko bavily předměty, které vydávají zvuky, batole je přímo miluje. Takové třískání pokličkou o hrnec, bouchání dveřmi, to je přece v dětských očích skvělá zábava 😉 Navíc nás jako rodiče začíná imitovat, začíná napodobovat naši řeč, zpěv, hru na hudební nástroje, zkrátka jakékoli naše chování. Začíná experimentovat s hlasem, vnímá barvu i výšku tónů a pokouší se reprodukovat zvuky tak, jak je slyší.

Co tedy s batolátkem. V průběhu batolecího období se začne snadno učit říkanky, básničky a jednoduché písničky. Dokonce si vymýšlí vlastní melodie i nápěvky. Dokáže reagovat na rytmus, dynamiku, tempo apod. a má rádo hudební hry. Můžete zpívat písničky na různé způsoby, třeba potichu, pomalu, rychle, nahlas, tančit k nim, chodit po špičkách, pozpátku, do strany, tleskat, pleskat … zkrátka se vyřádit 🙂 

Hudební prostředí pro předškoláky

Batolata se učí napodobováním a předškoláci v tom pokračují. Intelekt prý rozvíjejí hry, v nichž dítě imituje dospělé, a velký význam má také propojení hudebních činností s ostatními uměleckými i mimouměleckými činnostmi.

V předškolním období už se nám začínají rýsovat takové čtyři hlavní pilíře hudebního rozvíjení. 

Poslech hudby

Aby byl poslech hudby pro malé dítě stimulujícím podnětem, je dobré ho zaktivnit. Může svůj dojem z poslechu vyjádřit pohybem, zpěvem nebo slovy. Může se seznamovat s hudebními nástroji, s jejich zvukem a vzhledem, s různými hudebními žánry, se sólovými a orchestrálními skladbami atd.

Když povedeme děti k rozlišování zvuků z přírody, hlasů zvířat, hudby, hudebních nástrojů atd. budeme tříbit jejich sluch a ony své zkušenosti pak mohou využívat ke své vlastní tvořivosti. K reagování na poslech vážné hudby nám může pomoci, když využijime takzvanou programní hudbu – hudbu, která má příběh. Jak například na Vivaldiho Jaro nebo Otvírání studánek Bohuslava Martinů jsem už psala 🙂

Pěvecké činnosti

Pomocí přímé nápodoby dospělého se děti učí rytmizovat a melodizovat slova, slovní spojení a říkadla. Často se doprovázejí hrou na tělo nebo na jednoduché bicí nástroje Orffova instrumentáře. Hlavně se ale snadno učí hromadu lidových a umělých písní.

Je také důležité brát při výběru písní v potaz hlasovou vyspělost. Pro děti mezi 3. – 4. rokem jsou dobré písně v rozsahu kvarty, pro děti mezi 4. – 5. rokem se rozsah zvětší až na sextu a starší děti už mohou zvládnout rozsah větší než sexta. Často se využívá různá grafická zobracení postupu melodie, jako je například fonogestika, různé stupínky, schůdky, obrázky na linkách apod.

Instrumentální činnosti

Z první fáze, kdy dítě hraje na své tělo, postupuje přes používání rytmických nástrojů a věcí denní potřeby (lžíce, měchačky apod.), až k melodickým nástrojům, jako jsou zvonkohry, xylofony atd.

Hudebně-pohybová činnost

Propojení hudby s pohybem zlepšuje pohybovou koordinaci a pomáhá i správnému držení těla. Můžeme hudbu využít při cvičení, ale můžeme pohybem zachytit obsah písní (jako například v písni Hlava, ramena, kolena, palce ukazujeme na dané části těla), můžeme také píseň doprovodit tancem v řadě nebo v kruhu.

Dítě se také učí odpoutat od rytmu slovního k rytmu hudebnímu. Koordinaci hudby a pohybu je třeba stále zpřesňovat. Mezi 3. a 4. rokem se učí zkoordinovat hudbu s chůzí, během a dalšími pohyby. Starší děti pak navazují základními tanečními kroky a pohyby.

Je také důležité brát při výběru písní v potaz hlasovou vyspělost. Pro děti mezi 3. – 4. rokem jsou dobré písně v rozsahu kvarty, pro děti mezi 4. – 5. rokem se rozsah zvětší až na sextu a starší děti už mohou zvládnout rozsah větší než sexta. Často se využívají různá grafická zobracení postupu melodie, jako je například fonogestika, různé stupínky, schůdky, obrázky na linkách apod.

Zpěvník od maminky

A jestli byste chtěli vědět, co všechno se dá natropit s těmi nejznámějšími písničkami, nenechte si ujít zbrusu nový DIY Zpěvník, který jsem právě dokončila 🙂

Hudební klima a dítě

Kniha, ze které jsem čerpala pro dnešní článek, nese název Hudební klima a dítě. Dílo čtyř akademických kapacit bylo napsáno jako vysokoškolská učebnice a vydáno v roce 2016. Pokusila jsem se vám udělat takový malý výtah z části pana docenta Miloše Kodejšky, která je věnována právě období před nástupem dítěte do školy. 

Doufám, že se mi to povedlo a že cesta s dětmi za hudbou je zas o kousek snadnější 🙂

Pošlete článek do světa:
Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on email

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přečtěte si také ...

Jak skřítka Jeseníčka zachránil svatý Václav

28. září je fajn den. Nejen že je volno, svátek má jeden z významných Čechů, ale hlavně rostou houby. Právě na ně si tentokrát vyrazil …

Jak v lese U Starého dubu vítali podzim

Blíží se podzimní rovnodennost, čímž oficiálně končí léto a začíná podzim. V lese U Starého dubu chystají slavnost, aby změnu ročního období pořádně oslavili. Celé …

Jak datel ztratil čepičku

Jak to vypadá, když datel, vážený pan doktor stromů, ztratí svou pověstnou červenou čepičku? A jak mu skřítek Jeseníček pomůže? Pokračování našeho podzimního vyprávění je …

Přihlášení k odběru Muzikantského Letteru

Co získáte?

Po zadání e-mailové adresy Vám přijde potvrzovací e-mail, kde vyjádříte svůj souhlas se zpracováním osobních údajů.

Kam budete chtít e-knihu poslat?

Zadejte svůj e-mail a získáte nejen e-knihu Proč se vyplatí vést děti k hudbě, ale také pravidelné informace ze světa hudby v mém měsíčním Muzikantském Letteru.

Věřím, že Vám bude stejně užitečný jako e-kniha, ale kdyby ne, můžete se kdykoliv odhlásit.

Po zadání e-mailové adresy Vám přijde potvrzovací e-mail, kde vyjádříte svůj souhlas se zpracováním osobních údajů.